Jako každý rok i tento chce většina rybářů trávit čas na své oblíbené, milované řece. Řeka vždy vzbuzuje nějaký ten respekt, tak jako před ní samotnou, tak před živočichy žijícími v ní a v okolní přírodě. Člověk musí zažít aby pochopil! Lov kaprů na řece.
Ta jiskra a hřání u srdce, když člověk příjde k takové vodě po náročném týdnu, nebo dokonce i více – ten pocit pozná určite mnoho rybářů. Pocit, na který sa nezapomíná- pocit, na který jsme celý ten týden čekali: pocit radosti, pocit očekávání.
Lov kaprů na řece.
Byla sobota a my se s naší partou dohadujeme, kdy jdeme na „naší” řeku. Verdikt padá na neděli. Mě nezbývá nic jiného, než se s tím smířit, i kdyby jsem nejraději vyrazil už v pátek. Už v sobotu večer balím několik věcí mojí výstroje, zbytek si nechávám na neděli.
V neděli mě budí cukání v těle a nedočkavost. Hned se chopím žezla a začínám balit, a jen tak tak to stíhám do 13:20. kdy vyrážíme. Škoda Octavia naplněná až po střechu a to některé věci bere ještě další parťák ve svém autě.
Vyrážíme! Po příjezdu rozkládáme feeder a bič . Byli jsme předem dohodnutí, že si nejdříve nachytáme nástrahové rybky pro případné nastražení na sumce. Po prohledání pár míst, jsme si vybrali místo , které jsme si vysekali týden dopředu , nejsou tu žádné koleje od aut a vypadá to tak, že na tomhle místě kromě nás nikdo nebyl. Třetí parťák je od nás asi 40 m napravo.
Hned když přijdeme, zapisujeme si vycházku do rybářských papírů (běžná rutina), rozkládáme prut a nahazujeme jen tak “naprázdno”. Priorita je rozložit bivak (pokud je pod mrakem). Po rozložení bivaku okamžitě nasypu do kýblu halibut pelety, které přelívám tekutou potravou , následně zakrmuji přibližně 3-4 hrstmi na vytipované
místa. Vybalujeme zbytek potřebných věcí, dokud nejsme úplně zakempení se vším, co potřebujeme, ať už my nebo kapr, na ochranu před počasím, a to je velmi důležité !
Přicházejí mírné přeháňky.
Večer , pak následně dokrmuji stejným množstvím jako po příchodu a vytahuji udice. Měním nástrahu a na obě dvě udice našívám boilies o průměru 20mm (na každé udici jiná příchuť). A na jedné zrovna příchuť, která se nám na této vodě osvědčuje už třetím rokem.
S klidem si ve 22:00 lehám (záběry v tuhle dobu nejčastěji přicházejí při nejlepším až na druhou noc), i když parťák má už od příchodu na kontě dvě ryby (4,5kg a 5kg).
23:59 mě budí budík a zapisujeme nové datum do povolení. Rychle usínám ….
Ráno ve 4:00 příchazí razantní záběr na levou udici , kterou jsem měl nahozenou cca ve středu vody. Záběr přes cívku jako v pohádce. Zásek a zdolávání. U břehu se mi kapr opravdu nechce ukázat, drží se ve 2- 2,5m ve vodě na dně a bojuje jako pravá říční ryba. 🙂 10 minutový boj a kapr je v podběráku . Parťák mi gratuluje , protože víme, že jde o můj osobák a já začínám snívať svoj sen.
