Kapr lysec- Cyprinus carpio

Výskyt:

Kapr lysec pochází  pravděpodobně  z oblasti od Japonska až k Černému moři.

Kapr lysec se do střední Evropy pronikl až před 10-8 tisíci lety, kdy se objevil v Dunaji a jeho přítocích. Výskyt v jiných povodích západní a střední Evropy je nepůvodní, kapr se tam dostal z rybničních chovů. Původní dunajskou nízkotělou říční formu označujeme jako dunajská sazana z Ukrajiny do Vodňan v roce 1983. Jeho původ je nejasný, může se jednat o druhotně zdivočelou formu evropského kapra, který se dostal do Japonska z Holandska již v 18. století. Posouzení původnosti nízkotělých forem kapra v Dunaji a dolní Moravě je problematické, protože se divoká forma snadno kříží s domácí rybniční formou, která se běžně dostává do těchto řek at už povodněmi, nebo záměrným vysazováním. Genetické analýzy nízkotělých exemplářů ulovených po povodních v roce 1997 v aluviu Dyje nepotvrdily přítomnost ani východoasijské formy dunajského sazana. První zmínky o chovu kaprů v českých zemích pocházejí z 11. století. Vedle domácích forem se u nás chovají i okrasné barevné formy označované jako koi, vyšlechtěné v Japonsku. U kapra obecného je v současnosti uznáváno několik poddruhů. Všichni evropští kapři náleží k poddruhu C. c. carpio. Kulturní rybniční formy jsou označování jako C. c. carpio f. domestica.

Popis:

Velká ryba dorůstající až 1 metr (maximálně 1,5 metru) a vážící i přes 20 kg (max. 37,5 kg). Zatímco divoká říční forma má nízké válcovité tělo, kulturní rybniční formy mají hřbet a břicho vyklenuté, ze stran stlačené. Ústa jsou polospodní se 2 páry vousků. Menší pár je na horní čelisti, je tmavší, u malých ryb málo patrný. Delší pár je téměř v koutcích úst, je světlý, vždy dobře viditelný. Základna hřbetní ploutve je dlouhá, je výrazně delší než základna řitní ploutve. Poslední nerozvětvený paprsek (osten) těchto ploutví je zesílený a na zadní straně pilovitý. Požerákové zuby jsou trojřadé. Zbarvení je variabilní, závisí na prostředí, stáří, obsahu tuku a na genetickém základu. Řádkový kapr má na postranní čáře řadu velkých eliptických šupin, která může být souvislá nebo přerušovaná. Kromě toho má menší šupiny jednak v řadě pod hřbetní ploutví, jednak ve skupinách na bázi ostatních ploutví. U lysé formy chybí středová řada velkých šupin, jinak je uspořádání šupin podobné jako u řádkové formy. Šupiny však mohou úplně chybět.

Způsob života:

Obývá nejčastěji pomalu tekoucí a stojaté vody. Vyhýbá se proudivým úsekům řek. S oblibou vyhledává dobře prosluněné úživné vody s měkkým bahnitým dnem a zčásti zarostlé ponořenou vegetací. Ve vegetačním období se sdružuje do hejn. Za teplých dnů plavou kapři těsně pod hladinou, mohou vyskakovat i nad ni. Často vplouvají i na mělčiny, jinak se drží spíše v hlubší vodě u dna. V zimě kapr nepřijímá potravu a zdržuje se v hejnech v hluboké vodě u dna. Nesnáší prudké změny teplot. Požadovaný obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě je ve vegetačním období nad 6,5 mg/l, v zimě nemá poklesnout pod 3 mg/l. Plůdek se živí planktonem, dospělí kapři bentosem, mají široké potravní spektrum, v němž převažují larvy vodního hmyzu, vodní ploštice, červi, měkkýši, ale v potravě se objevují i řasy a části vyšších rostlin. Přijímá také člověkem předkládané krmivo. Divoká forma pohlavně dospívá ve 3-5. roce. MM rybničních forem dospívají ve 2-3., FF ve 3-4. roce života. Tření probíhá při teplotách vody okolo 15 C, nejčastěji v V-VI. Ke tření vyhledává příbřežní louky zatopené při jarních rozlivech vody. Jikry jsou kladeny v několika dávkách, plodnost závisí na velikosti F, počet jiker může dosáhnout až 1,7 miliónu. Rekordní věk je 50 let. Tržní kapr prodávaný u nás o vánocích je převážně tříletý.

Význam:

Hospodářsky naše nejvýznamnější ryba, která je již 5 století produkčně rozhodujícím druhem v našem rybářství. Roční produkce kapra v rybnících ČR se pohybuje v rozmezí 0,5-3 t/ha. Divoká forma je v ČR i SR hodnocena jako kriticky ohrožená.