Jelec jesen je druh dolních úseků řek s hlubší, pomalu proudící vodou.
V SR se vyskytuje v Dunaji, Moravě, Váhu, Žitavě, Hronu a v povodí Tisy. V ČR je znám z Polabí, dolní Vltavy a Berounky. Hojný je zejména v jihomoravských řekách. Červeně až zlatavě zbarvená xantorická aberace, tzv. zlatý jesen, byla vysazena ve Štrbském plese, kde se i reprodukuje. Dnes je tato okrasná forma vysazována i do parkových rybníčků.
Popis:
U nás dosahuje až 60 cm a 3 kg váhy. Tělo je vyšší než u jiných jelců. Má malá koncová ústa a vykrojenou, vzácněji uťatou řitní ploutev. Šupiny jsou menší, jejich počet v postranní čáře je ze všech jelců nejvyšší (55-63). Tělo a ploutve jsou zbarveny obdobně jako u proudníka, celkově je ale jesen tmavší.
Způsob života:
Ke tření migruje proti proudu a vytírá se v méně vodnatých přítocích. Živí se převážně larvami hmyzu, červy, korýši, ale také náletovým hmyzem. Tření probíhá od konce III-V při teplotě vody 8-10 C. F klade jikry dávkovitě na ponořenou vegetaci nebo na štěrk, kameny a jiné předměty.